KVĚT MAGNOLIE

 1. 3. 2009

Ano, je to tak. Ve své podstatě je každý člověk sobec. Chováme se takovým způsobem, který nám přinese prospěch nebo užitek.

Podívejte se na malé děti ... I my jsme takoví byli, svět posuzují jen podle toho, co je dobré pro ně. Časem se projeví více či méně vliv výchovy a sobeckost se zaobalí do společenských konvencí. Sobeckost máme všichni vrozenou a v žádném případě nejde o žádnou špatnou vlastnost. Je to prostě přirozené a nám lidem dané.

Dal jsi nebo dala jsi někdy někomu dárek? Asi ano. No a vidíš, proč to vlastně děláš? Dáváme dárky nebo pomáháme druhým pro své vlastní uspokojení. Samozřejmě chceme pomáhat, máme z toho radost. Nemáme z toho hmotný užitek, ale užitek duchovní.

A podobně je to i s láskou. Opravdová láska je tím nejsobečtějším možným prožitkem, ve skutečném smyslu tohoto slova. Obohacuje náš život způsobem, který nevyžaduje žádnou oběť od ostatních ani naši oběť jim.

Když někoho milujeme, je to sobecké. Znamená to, že si té jedné konkrétní osoby ceníte. On nebo ona dělají váš život lepším a je vašim zdrojem radosti. Nemůžeme být přece lhostejní k tomu, čeho nebo koho si ceníme. To, co děláme pro toho druhého, je velice důležité i pro nás. Jo, pokud bychom to dělali pro někoho neznámého nebo nepřítele, pak by to byla oběť.

Hlavně prosím nespojujte lásku se sexem, lásku a zamilovanost. Láska je vztah a zamilovanost? Zamilovanost je stav organismu. S láskou obdarováváme a jako zamilovaní chceme vlastnit.

Nežijeme v pohádce, kde hrdinové po svatbě žili šťastně a spokojeně až do smrti. Realita je zcela jiná, je stále potřeba na vztahu pracovat celý život. Pokud se snažíte svého partnera změnit a i když se vám to přece jen povede, přestanete si ho vážit. Je to o respektování vašich hranic navzájem, o vzájemné toleranci a důvěře. Důvěra je jedna z nejdůležitějších ...a ztracená důvěra se jen těžko získává zpět.

"Láska představuje duchovní směnu mezi dvěma lidmi, za účelem oboustranného obohacení."

Lásku a sex není dobré spojovat, je fajn, když to funguje pohromadě, ale láska je myslím spíš duchovní záležitost. Zamysli se ... když miluješ člověka, miluješ ho pro ten obraz. Jak to dopadne: začnete se stýkat i fyzicky a aniž chceš, vznikne dřív nebo později závislost.  Je to závislost fyzická, sexuální, citová, psychická a emocionální. Tady už láska nemá šanci ...  

" ... milujme tedy, ne pro člověka, ale pro lásku ... "

Copyright:   Klára Nováková © 2009