Maminko, máš svátek ...
"Nejlíbeznější slovo, jež mohou lidské rty vyslovit, je slovo MATKA a nejkrásnější titul, jímž můžeme někoho oslovit je MAMINKO.
Toto slůvko je veliké svým obsahem lásky, naděje a soucítění, něhy a dobroty. Matka znamená v lidském životě vše: je útěchou ve smutku, nadějí v zoufalství a silou v slabosti, je pramenem něhy a vlídnosti, milosrdenství a odpuštění.
Kdo vyrůstá bez matky, ten postrádá hruď, na níž může spočívat svou hlavou, ruku, jež mu žehná, a oko, jež ho provází ve všech jeho cestách ..."
Moji milí, blíží se den maminek a mě tak napadá, že bychom si jej měli připomenout. Ano, už slyším hlasy: "Ty to slavíš?"... je to věc názoru. Na druhou stranu jsou příznivci tohoto u nás novodobého svátku.
Den matek je dnem, kdy svým maminkám vzdáváme poctu. Samozřejmě si říkáte, že nepotřebujete mít daný den k tomu, abyste projevili úctu a lásku ke své matce či komukoli jinému. V naší republice připadá Den matek vždy na druhou květnovou neděli, která je právě 12. května 2013.
Původ tohoto svátku je už ve starověkém Řecku, kdy se slavil svátek plodnosti a matek a byl spojený s uctíváním pohanské bohyně Rhey (Kybelé) - matky bohů. Svátek je nám znám spíše jako americký, ale má svou historii i u nás. Vždyť slavit se u nás začal v roce 1923, a to díky dceři Tomáše Garrigua Masaryka, Alice Masarykové, která bojovala za zlepšení sociální situace a vzdělávání žen. Po druhé světové válce byl den matek potlačen Mezinárodním dnem žen. Od roku 1989 se začal slavit opět veřejně, i když má své odpůrce i příznivce. (čerpáno z Wikipedie)
Mým cílem nebylo popisovat pro někoho nudná historická fakta. Co pro mě znamená Den matek nebo jinak, jak jej vnímám? Vzpomínám na svou babičku, která tu už není a která mě i mým mladším sestrám, a předtím mé mamince dala tolik, kolik mohla a uměla. Milovala své děti a své vnučky. Byla pro všechny příkladem dobra a lásky. Pro mě byla a je velkým vzorem.
Dále vzpomínám na maminku mého bývalého manžela ... maminka byla člověkem, který se zaryl v mém srdci. Obětavá, duchem krásná, nedoceněná, ale pro své děti a vnuky byla právě tou, milující matkou a babičkou. Dovolím si mluvit za své dva syny a těší mě, že si ji váží, že i když tu teď mezi námi není, vzpomínají na ní s láskou ... Jsem šťastná, že při vyslovení líbezného slova BABIČKO, se mým dětem v mysli a vzpomínkách objeví právě ONA. Prožitky, které s babičkou mají, jim nikdo nevezme. Je v nich hluboká úcta a láska k člověku.
Nezapomínejme, prosím na to, že jak se chováme k druhým ... ke svým dětem, rodičům, sourozencům, rodině i ke všem ostatním lidem, se nám vrátí ... Rozdávejme lásku, radost, pracujme na sobě samých, žijme své vlastní životy, ať se jednou, až budeme na konci své cesty mohli s klidem otočit a říci ... jsem na sebe hrdý, žil jsem krásný a plnohodnotný život. Odcházím, ale stále jsem ve vašich srdcích navěky ...
S Láskou a úctou ♥ Klára